V minulém článku jsme si rámcově řekli něco o požadavcích na podporu manažerského účetnictví informačním systémem, výběru použitého BI řešení a návrhu struktury manažerského účetnictví. Tento článek je zaměřen na návrh detailů a informaci o základních technických aspektech propojení stávajícího ERP systému a JEDOX Palo databázových struktur.
V minulém článku jsme si rámcově řekli něco o požadavcích na podporu manažerského účetnictví informačním systémem, výběru použitého BI řešení a návrhu struktury manažerského účetnictví. Tento článek je zaměřen na návrh detailů a informaci o základních technických aspektech propojení stávajícího ERP systému a JEDOX Palo databázových struktur. Základní datovou strukturou jsou v našem případě tzv. datové OLAP kostky vytvořené podle informačních potřeb jednotlivých klíčových uživatelů. Tak třeba základní data finančního účetnictví, která dostaneme z ERP systému v podobě obratů/zůstatků jednotlivých analytických účtů pro různá střediska, můžeme zobrazit externím uživatelům například následujícím způsobem:
Z jednoho zdroje dat tak můžeme elegantně a s minimální časovou náročností vytvořit tři různé sady reportů pro tři různé uživatele.
I přesto, že tyto „kostky“ zobrazují základní data zdánlivě velmi rozdílně, mají řadu společných parametrů – v terminologii OLAP systémů zvaných dimenze. V praxi lze použít tyto základní společné dimenze :
Mimo společných dimenzí je v každé kostce použita unikátní dimenze, která jí přiděluje onu pro nás důležitou unikátní informační hodnotu. V našem případě jsou jednotlivé kostky odlišeny použitím unikátní účtové osnovy, dané informačním požadavkem uživatele informace.
Každá z našich tří datových kostek je tak definována sadou společných dimenzí a jednou dimenzí unikátní, která ji odlišuje od ostatních.
Máme-li navrženu strukturu dat, můžeme se začít zabývat tím jak přetransformovat primární data z ERP systému do podoby očekávané naším novým systémem manažerského účetnictví nadefinovaným v JEDOX Palo datových kostkách. Možnosti přenosu znázorňuje připojený obrázek.
Buď můžeme data přenášet za pomoci příslušného interface přímo, nebo přes tzv. datovou pumpu. Oba způsoby přenosu jsou většinou realizovány dávkově v určitých časových intervalech – např. týdně nebo měsíčně. Vzhledem k tomu, že úkolem systému je primárně vytvářet výkazy a analýzy např. měsíčně, nemělo by smysl trvat na online propojení se zdrojem dat. Dalším důvodem pro měsíční dávkové přenosy je fakt, že data v ERP systému jsou relevantní a vypovídající pouze v určitých časových okamžicích (měsíční uzávěrky) a v průběhu kalendářního měsíce stejně nejsou kompletní. Na druhé straně si lze představit situaci, že do příslušných datových kostek jsou data přenášena denně (prodeje, objednávky), protože je lze považovat za finální v podstatě již okamžikem jejich vygenerování.
Vzhledem k tomu, že surová data z ERP systému zpravidla nemají přičleněny všechny parametry, se kterými pracují příslušné OLAP kostky, je třeba k těmto datům příslušné údaje doplnit např. v datové pumpě. Zpravidla je třeba doplnit údaj o období (měsíc, RKD), měně, verzi a podniku a samozřejmě také unikátní dimenzi, která data nějak odlišuje. V našem případě tedy doplníme účet příslušné účtové osnovy.
Zobrazené schéma zobrazuje navíc ještě možnost, jakou lze vytvářet tzv. „zero based“ rozpočet. Pokud máme naplněnou kostku „CZ_STAT“ skutečnými primárními daty z CZ účtové osnovy, můžeme s pomocí této osnovy v této kostce snadno vytvořit ke každému účtu i jeho rozpočtovou verzi. Jakmile máme vytvořený rozpočet na základní úrovni CZ statutárních účtů, můžeme ho exportovat do datové pumpy, odkud je po doplnění údajů o alternativních účtových osnovách přenesen do ostatních kostek. Vytvořením rozpočtu v CZ_STAT tak současně vytvoříme i manažerský a skupinový rozpočet.